a/ Charakteristika fonémů v maďarštině, vztahy mezi fonémy, druhy opozic,
b/ Spojování fonémů (hangrend, illeszkedés)
a/ Vzájemné působení souhlásek (asimilace, splývání, zkracování, vysouvání)
b/ Přízvuk a intonace
Morfémy (druhy morfémů)
Spojování morfémů (způsob spojování, pořadí morfémů v maďarštině, problematika „spojovací samohlásky“
Kmen a jeho druhy, typy slovesných a jmenných kmenů
Časování určité a neurčité, časování ikových sloves
Slovesná jména
Ohýbání jmen, gramatické znaky, pádové koncovky, postpoziční konstrukce
Složeniny pravé (souřadné, podřadné) a nepravé
Tvoření slov (nejvýznamnější slovotvorné přípony, další způsoby tvoření slov)
Frazeologie, frazeologické jednotky
Lexikologie a lexikografie, slovní zásoba maďarštiny
Jazykové varianty maďarštiny
Maďarský jazyk z genetického a typologického hlediska
2. Literatura
a) Literatura poslední třetiny 18. století – charakteristika; otázka národního jazyka, národní minulosti; (György Bessenyei, József Kármán, Ferenc Kazinczy).
b) Klasicismus a osvícenství (Mihály Vitéz Csokonai, Mihály Fazekas, Dániel Berzsenyi)
a) Počátky maďarského dramatu (József Katona)
b) Maďarská romantika (Mihály Vörösmarty).
a) Ferenc Kölcsey
b) Román v době reformní (József Eötvös)
c) Poezie doby reformní (Mihály Vörösmarty)
a) Sándor Petőfi
b) „Lidovost“ v literatuře
Mór Jókai.
Imre Madách
János Arany
Literatura poslední třetiny 19. století (László Arany, János Vajda, Gyula Reviczky, Jenő Komjáthy, Sándor Bródy, Mór Jókai)
Kálmán Mikszáth
Periodizace, společensko-politický kontext na přelomu 19. a 20. století
Význam časopisu Nyugat v maďarské literatuře
Velká generace Nyugatu, tvůrci tzv. revoluční (Endre Ady, Zsigmond Móricz) a estétské větve (Dezső Kosztolányi, Mihály Babits, Árpád Tóth aj.)
Hnutí lidových spisovatelů (László Németh, Gyula Illyés aj.) a jejich vliv na současnou maďarskou literaturu
Tzv. urbánní literatura (Sándor Márai aj.), její kořeny a pokračovatelé urbánních tradic
Antifašistická literatura (Miklós Radnóti aj.) předválečného období
Socialistická literatura (Attila József aj.) meziválečného období
Maďarská avantgarda (Lajos Kassák aj.)
Generace časopisu Újhold (Novoluní): tvůrci tradičních měšťanských hodnot (János Pilinszky. Ágnes Nemes-Nagy. Magda Szabóová aj.)
Maďarská groteska: István Örkény aj.
Vznik a vývoj maďarské postmoderny: Géza Ottlik, Péter Esterházy aj.
Mistři básnických forem: Sándor Weöres, Ferenc Kovács András, Lajos Parti Nagy aj.
Nositel Nobelovy ceny za literaturu: Imre Kertész
Maďarská exilová a samizdatová literatura (Sándor Márai, György Konrád aj.)
Maďarská literatura za hranicemi (András Sütő, Lajos Grendel aj.)
3. Dějiny
Počátky maďarského národního obrození (Kazinczy, Jakobínské hnutí)
Reformní období v Uhrách (politický a hospodářský vývoj)
Revoluce v Uhrách a maďarská politika 1848–1849
Rakousko-uherské vyrovnání 1867 a jeho důsledky
Politický a kulturně-společenský vývoj Uher v letech 1867–1914
Zrození versailleského mírového systému; Trianonské Maďarsko ve 20. a 30. letech – základní rysy vnitropolitického a zahraničněpolitického vývoje
Maďarsko jako satelit Německa (1939–1945)
Maďarsko v období tzv. lidových demokracií (1945–1948)
Maďarsko v období Rákosiho diktatury (1949–1956)
Revoluce 1956
Hlavní rysy maďarského modelu socialismu (Krize maďarského modelu socialismu)
Maďarské reformní programy; zrod občanské společnosti v Maďarsku
