Účinkuje: Richard Trsťan a Andrea Růžičková-Kerestešová (v TV dotáčkách)
Režie: Irena Žantovská

Tragický příběh lásky na pozadí nejzbytečnějšího náletu nejkrvavější války v dějinách. Dramatizace možná nejpůsobivější prózy Ladislava Mňačka nás vrací do dnů bombardování
Drážďan těsně před koncem 2. světové války a na tehdejších příbězích demonstruje věčná etická dilemata. Představení je o to aktuálnější, že i dnes stojíme možná na prahu podobně absurdního dějinného kataklyzmatu, a jak se říká, ten, kdo není schopen se poučit z historie, je odsouzen ji prožít znovu.

Představení vzniklo v roce 2015 a bylo poprvé uvedeno v programu smíchovského Festivalu Za vodou, věnovaného slovensko-české kulturní vzájemnosti.
Ladislav Mňačko sa narodil 29. januára 1919 vo Valašských Kloboukoch. Od detstva žil v Martine. Vyučil sa za drogistu, po rozbití Československej republiky roku 1938 sa pokúšal ujsť najprv do Sovietskeho zväzu, neskôr na Západ. Pri pokuse o útek ho chytili a odvliekli do koncentračného tábora Hunswikl. Z nútených prác v „ríši“ utiekol, vrátil sa na Moravu a zapojil sa do partizánskych akcií proti Nemcom. V rokoch 1945 – 1953 bol redaktorom Rudého práva a Pravdy. V 60. rokoch sa venoval literárnej práci. V roku 1967 na protest proti antiizraelskej kampani československej vlády emigroval do Izraela a bol zbavený československého občianstva. Po „oteplení“ politických pomerov v roku 1968 sa vrátil domov, no po okupácii republiky vojskami Varšavskej zmluvy v auguste 1968 odišiel do Rakúska. Tam žil, pracoval a tvoril až do novembra 1989. Na Slovensko prišiel roku 1990, bol činný ako publicista a na vydanie pripravil niektoré svoje diela, ktoré vyšli predtým po nemecky. Zomrel 24. februára 1994 v Bratislave.