Tematické okruhy – polonistika

Informace a témata k bakalářské státní zkoušce:

Středoevropská studia: Polonistika (Bc.), rok přijetí 2019 a později (kliknutím rozbalíte)
Středoevropská studia ve specializaci polonistika (Bc.), rok přijetí před 2019 (kliknutím rozbalíte)

1. Jazyk

a. teoretická část

  1. Fonetika a její základní jednotky. Historie, metody výzkumu. Stavba a fungování mluvidel. Zvuk.
  2. Klasifikace polských hlásek. Artikulační charakteristika polských samohlásek a souhlásek. Hláskové změny. Asimilace progresivní a regresivní.
  3. Spisovná výslovnostní norma současné polštiny. Ortoepie a ortofonie. Hlavní pravidla polské ortografie.
  4. Předmět a oblast výzkumu fonologie. Foném a hláska. Typy fonologických opozicí.
  5. Morfonologie, charakteristika morfonologických alternací.
  6. Morfologie a její vymezení v rámci jazykovědy. Typy morfémů, varianty morfémů.
  7. Morfologické kategorie současného polského jazyka.
  8. Slovní druhy – jejich charakteristika.
  9. Flexe, základní jednotky, morfologická výstavba flektivních tvarů.
  10. Flexe a slovotvorba, slovotvorná stavba slova. Pojem slovotvorného významu, slovotvorné kategorie a slovotvorného typu.
  11. Charakteristika substantivních derivátů.
  12. Charakteristika adjektivních derivátů.
  13. Charakteristika verbálních derivátů.
  14. Charakteristika adverbiálních derivátů.
  15. Teorie významu, složky významu.
  16. Polská lexikografie.
  17. Pojem syntaxe v jazykovědě. Syntax a morfologie. Syntaktická akomodace. Konotace. Pojetí konotace v lingvistice.
  18. Hlavní a vedlejší větné členy. Věta jednoduchá. Syntaktický rozbor.
  19. Souvětí. Druhy souvětí souřadných. Druhy souvětí podřadných. Složitá souvětí. Syntaktický rozbor.
  20. Slovosled a řazení výpovědí v textu.

b. praktická část

  1. Fleksja imienna
    1. Odmiana rzeczowników, przymiotników i zaimków przez przypadki w liczbie pojedynczej i mnogiej.
    2. Odmiana liczebników głównych, porządkowych i zbiorowych przez przypadki w liczbie pojedynczej i mnogiej.
  2. Fleksja czasownika
    1. Koniugacje (czasowniki regularne i nieregularne).
    2. Czas teraźniejszy, przeszły i przyszły.
    3. Aspekt.
    4. Tryb oznajmujący.
    5. Tryb rozkazujący.
    6. Tryb przypuszczający.
    7. Odmiana czasowników w stronie czynnej, biernej i zwrotnej.
    8. Formy nieosobowe.
    9. Tworzenie i użycie imiesłowów (imiesłowy przymiotnikowe czynne i bierne, imiesłowy przysłówkowe współczesne i uprzednie).
  3. Derywacja
    1. Stopniowanie przymiotników.
    2. Tworzenie i stopniowanie przysłówków.
    3. Nazwy mieszkańców kontynentów, krajów i miast oraz przymiotniki od nich tworzone.
    4. Nazwy żeńskie.
    5. Przymiotniki odrzeczownikowe.
    6. Nazwy czynności.
    7. Nazwy cech abstrakcyjnych.
    8. Nazwy deminutywne.
  4. Katalog tematyczny
    1. Człowiek.
    2. Rodzina.
    3. Życie codzienne.
    4. Sposoby spędzania wolnego czasu.
    5. Sport.
    6. Mieszkanie.
    7. Miasto i wieś.
    8. Podróże i środki transportu.
    9. Praca.
    10. Edukacja.
    11. Zakupy i usługi.
    12. Zdrowie.
    13. Uzależnienia.
    14. Odżywianie.
    15. Tradycje, zwyczaje, święta.
    16. Media i kultura.

2. Literatura

  1. Specifika polského romantismu (mesianismus, wallenrodismus, zkušenost vyhnanství), romantický vzor básníka-věštce (Mickiewicz, Słowacki, Krasiński), romantický hrdina
  2. Podoby polského pozitivismu (Prus, Orzeszkowa, Sienkiewicz aj.)
  3. Mladé Polsko: nové umělecké směry přelomu století (J. Kasprowicz, K. Przerwa-Tetmajer, L. Staff, B. Leśmian), mladopolská bohéma (St. Przybyszewski, T. Miciński)
  4. Proměny polské prózy (S. Żeromski aj.) a dramatu (S. Wyspiański) na začátku 20. století
  5. Avantgardní směry po 1. světové válce (futurismus, Krakovská avantgarda) a jejich dědictví
  6. Meziválečné dvacetiletí: další podoby polské poezie (Skamander, expresionismus, lidové inspirace)
  7. Meziválečná polská próza (politicko-společenská tematika, historická a psychologická próza, experimentální próza a tradice grotesky – B. Schulz, W. Gombrowicz)
  8. 8. Situace po 2. světové válce: reakce na válku (T. Borowski, G. Herling-Grudziński aj.), generace Kolumbů, nástup a dopady socialistického realismu a polské „tání“
  9. Fenomén polské exilové literatury (Paříž, Londýn)
  10. Vývoj polského dramatu po 1. světové válce (Witkacy, meziválečné avantgardní drama, Mrożek, Różewicz a tradice absurdního dramatu)
  11. Experimentální narativita (L. Buczkowski aj.), nové podoby polské prózy (tzv. existenciální próza, židovská tematika apod.)
  12. Nové tendence v poezii 60. a 70. let: generace roku 1956, lingvistická poezie, turpismus; Nová vlna vs. starší generace básníků (Cz. Milosz, W. Szymborska, Z. Herbert)
  13. Próza 70. a 80. let (krize literární fikce?)
  14. Nové tendence v současné polské literatuře (mytologizace, postmoderní koncepty, tzv. literatura malých vlastí, hra se žánry, genderový aspekt literární tvorby, angažovaná literatura, estetica campu)

3. Dějiny

  1. Krize polského šlechtického státu, rozdělení Polska
  2. Polská povstání v 19. století
  3. Polská emigrace v 19. století
  4. Velkoknížectví varšavské a Království polské
  5. Vznik a vývoj politických stran
  6. První světová válka
  7. Vytváření poválečných hranic nového státu
  8. Polsko v meziválečném období
  9. Druhá světová válka
  10. Národnostní menšiny v Polsku